Kdy toto téma řešíte
Máte interní tým, ale potřebujete kapacitu. Nebo máte externí zajištění, ale chcete větší kontrolu nad hlavními aktivitami.
Hybridní model = část interně, část externě. Běžný model u škálujících firem.
Co se děje v praxi
Typické hybridní modely: 1) Hlavní tým interně, přetoky externě. 2) Enterprise interně, SMB externě. 3) Test nového trhu externě, škálování interně. 4) Kvalifikace externě, uzavírání interně.
Klíč: jasné rozdělení, komu co patří a proč.
Proč to selhává
Nejasné hranice: kdo kvalifikuje, kdo zavírá? Kdo má jaké příležitosti? Konflikty vznikají, když není jasné vlastnictví.
Nekonzistentní sdělení: interní tým říká něco jiného než externí. Zákazníci jsou zmatení.
Chybějící koordinace: dva týmy dělají na stejném segmentu, aniž by věděly o sobě.
Jak o tom přemýšlet
Pravidla pro hybridní model: 1) Jasné rozdělení segmentů nebo fází (ne „oba dělají všechno"). 2) Jednotný rámec sdělení. 3) Sdílená data a přehledy. 4) Jasná správa a eskalační cesty.
Cíl: aby to z pohledu zákazníka vypadalo jako jeden tým.
- Segmenty: jasné rozdělení komu patří co
- Sdělení: jednotný rámec pro všechny
- Data: sdílené CRM, jednotné přehledy
- Správa: kdo rozhoduje, eskalační cesty
Co získáte a co ztratíte
Hybridní model: flexibilita + kontrola. Můžete škálovat a zároveň udržet jádro interně. Ale: komplexnější řízení, potenciální konflikty.
Čistý model (čistě interně nebo externě): jednoduchost, jasná odpovědnost. Ale: méně flexibility.
Kdy to aplikovat
Hybridní model dává smysl, když: 1) Máte různé segmenty s různými potřebami. 2) Potřebujete flexibilitu kapacity. 3) Chcete testovat nové trhy bez interní investice.
Nepotřebujete hybridní model, když: jste malí (pod 3-5 obchodních zástupců), nebo máte velmi konzistentní zátěž.
Hybridní model kombinuje výhody obou modelů, ale vyžaduje jasné hranice, jednotné sdělení, sdílená data, a správu. Z pohledu zákazníka musí vypadat jako jeden tým.